Přehled v záplavě pilových plátků

Geometrie ozubení závisí na řezaném materiálu a je zároveň rozhodující pro kvalitu řezu. To znamená, že výsledek se mění podle toho, jak jsou zuby na pilovém plátku uspořádané a jak jsou broušené. Pro výsledek řezání je také důležitý tzv. volný řez. Volným řezem rozumíme skutečnost, že řez musí být širší než pilový plátek, protože tak zabráníte uváznutí pilového plátku v materiálu. Pilové plátky pro volný řez mohou mít například rozvedené, zvlněné nebo podbroušené zuby. U pilového plátku s rozvedenými zuby vystupují zuby z plátku doprava a doleva, a to zapříčiňuje drsnější řez při rychlejším postupu práce – s lepším zvládáním křivek. Lze to doporučit u rychlých řezů do tvrdého a měkkého dřeva, hliníku a plastů. Pokud jsou zuby pro volný řez zvlněné – zuby jsou vyfrézované – přináší to jemnější výsledek práce. To lze doporučit zejména u řezů do barevných kovů, hliníku a ušlechtilé oceli. Pokud má být řez přesný, jemný a čistý, je vhodný pilový plátek pro volný řez s podbroušenými zuby. To znamená, že pilový plátek má kónicky zbroušený konec zubu, a je tak vhodný pro jemné řezy do dřeva a plastů. Obecně platí, že broušené pilové plátky umožňují vyšší kvalitu řezu při pomalejší práci.

Materiál zubů doporučujeme volit podle řezaného materiálu. Materiál zubů by přitom měl být tvrdší než řezaný materiál. Zpravidla platí, že tvrdé pilové plátky jsou často křehké, a tedy náchylné k prasknutí, zatímco elastické pilové plátky se většinou rychleji ztupí. Z tohoto důvodu používají výrobci často elastická základní těla s tvrdými zuby z bimetalu nebo slinutého karbidu. Takové pilové plátky jsou zpravidla drahé, vydrží ale výrazně déle.

 

HCS: vysoce kvalitní uhlíková nástrojová ocel – pro použití v měkčích materiálech, jako jsou dřevo, dřevovláknité desky a plasty.

BiM: bimetal – HS bimetal odolný proti opotřebení a vůči vysokým teplotám – pro použití v tvrdém dřevě, tvrdých plastech a kovech, jako v oceli, barevných kovech a hliníku.

HM: slinutý karbid – pilové plátky odolné proti opotřebení a vůči vysokým teplotám – pro použití v abrazivních materiálech, jako jsou plasty vyztužené skleněnými vlákny, tvrdé dřevo, cementovláknité desky a sádrokarton.

„Kromě výběru správného pilového plátku pro řezaný materiál je dobré dbát také na nastavení přímočaré pily,“ doporučuje aplikační technik ve firmě Festool a truhlářský mistr Simon Illing. „Vysoké otáčky na stupních 4 až 6 jsou optimální pro řezání měkkých materiálů, které jsou choulostivé vůči teplotě, jako je dřevo. Naproti tomu nízké stupně otáček 1 až 3 jsou lepší u plastů choulostivých na teplotu, jako je akrylátové sklo nebo PET. Stejně tak lze nízkými stupni otáček minimalizovat opotřebení pilových plátků a prašnost u kovů a stavebních materiálů.“ Vhodné je také dbát na nastavení předkyvu: neboť čím vyšší je předkyv, tím rychleji a snadněji se přímočará pila propracovává materiálem a velmi dobře odvádí třísky a prach. „To můžete udělat, když je důležitý postup práce, ale nikoli kvalita řezu, protože pak většinou vznikají velké otřepy. Otřepům lze zabránit vypnutím předkyvu. Tak jsou zabezpečené přesné řezy bez otřepů při nízké pracovní rychlosti, což je optimální pro přesné přizpůsobování a křivkové řezy.

Přehled pilových plátků pro každé použití si můžete stáhnout zde.